XÒOK
Bix u k’àata’al atàan, u ma’anal u nòok’il
ts’o’okol bèel yéetel ts’o’okol bèel
O’nehake’ bin in tàatah yéetel in na’ u k’áat u yatàan u yàal in wíits’in hPàancho. Ti’ kàaho’obe’ sùuk u bin u noh yùum máak utia’al k’áatik le atantsilo’. HPàancho yéetel xMèeche’, tu mano’ob ya’ab ba’alo’ob utia’al u k’ubo’ob ti’ u tàatah yéetel u na’ le ch’úupal bino’ob u k’áato’obo’.
Tu bisaho’ob chukwa’, ch’uhuk wàah, ch’uhuk, bu’ul, ta’ab, hunkùum chakbil wàah, yéetel k’áah ha’. U ts’òok u k’ùubil le u sìibalil le ts’o’okol u bèel hLòol yéetel xPèet.
Tu láak’ p’is k’ìine’ yàan u bino’ob hLòol yéetel xPèet Ho’ utia’al u mano’ob u nòok’il le ts’o’okol bèelo’. Ba’ale’ sùuk ti’ le kàaho’obo’, le k’ìin ku ma’ana’al u nòok’il ts’o’okol bèele’, ma’ chéen le h yàakunaho’ob ku bino’obo’; yàan u bino’ob u tàatah yéetel u na’ le xi’ipalo’, beyxan u tàatah yétel u na’ le xch’úupalo’.
Le bèetike’ le ken xi’ik hLòol yéetel xPèet te’ Ho’o’, yàan u bino’ob yéetel u tàatah u na’, u noh yùum yéetel u chìich hLòol, yéetel letio’ob ku bino’ob xan u tàatah, u na’, u noh yùum, u chìich yéetel u yíits’ino’ob xPèet.
Tu láakal le xùup kun bèetbil ti’ le k’ìino’, in wíits’in hPàancho kun bo’otik. Leti’ kun bo’otik u bin tu láakal le máako’ob te’ Ho’o’, u hanalo’ob ti’ le k’ìino’ yéetel tu láakal u nòok’, u tùup yéetel u xts’ipit le ch’úupalo.
Utia’al le u máank’inalil le ts’o’okol bèelo, ku t’a’anal ya’ab máako’ob áantah. Ti’ le k’ìino’ mix máak ku he’elel mix tu páahtal u wenelo’ob, tumen yàan u kìinsiko’ob úulumo’ob, kàaxo’ob, k’éek’en wa huntúul wakax utia’al u hanalil le ts’o’okol bèelo’.
XPìilar yéetel xInèese’ yàan u bin u ch’a’ob xPèet tu yotoch, letio’ob kun bisik tu nahil k’uh. Kexi’ ka’ k’uchuko’ob tu tsi’itsilile’.
Tu k’ìinil le ts’o’okol bèelo’, tene’ mixba’al meyahil kin in bèeteh: mix míis, mix pak’ach, mix t’ox hanal, chéen hanal yéetel óok’ot kin in bèeteh.
¿Kux tun in wíits’in hPàancho yéetel yatàan, ba’ax kun u bèeto’ob?
Letio’obe’ yàan u k’amik u láak’o’ob le ken k’uchuk te’ tu yotocho’obo’, ts’o’okole’ yáan u ye’esiko’ob tu’ux kun kutàal le u’ulo’obo’ beyxan le láa’tsilo’ob kun tàalo’.
Kexi’ ka’ láah u’uluk tuláakal in láak’o’ob yano’ob Ho’o’, Yo’olal ka’ u yáanto’ob in na’ meyah, ts’o’okole’ ka’ óok’otnahko’ob tin wéetel. Chéen leti’ kin k’áat óoltik ka’ úuchuk.
EJERCICIOS
1- Traduce al español la lectura anterior.
2- Escribe 5 oraciones con la partícula yéetel que signifique (y) y 5 oraciones con yéetel cuyo significado sea (con).
3- Escribe en los espacios las conjunciones copulativas que corresponda a cada oración.
XMèech_______ xBàase’ ku hóok’olo’ob báaxal k’íiwik.
HAntonio’e’ ma’ yòohel xòoki’________ ts’íib _______ t’àan ich kàastlan t’àan.
Tin wa’alahtech ______ xi’ikech a man abal tu yotoch xMàas.
¿Yàan wa a bin Ho’______ a kìik?
¿_______a suku’un ts’o’ok wa u hanal?
¿Tu’ux binech _______ a wéet xòokilo’obo ho’olheak?
Kexi’______ ts’o’okok in chùuy behla’e’, tumen in k’áat _____ talakech hanal sáamal tin wotoch.
|