Hoy es: Lunes, 29 de Abril de 2024
inicio

Curso de Maya Yucateco
Nivel Intermedios - Lección 8


 

 

Los pronombres relativos en maya
ku, máax, máakalmáak (que, quién y cuál)

Ejemplos del uso de los pronombres relativos en oraciones:

1. Le xch’úupal ku bino’ u kìik xMáaria.
2. Le pèek’o’ob ku yok’olo’ob ich áak’abo’, táan u yiliko’ob pixàan wa tu tomoxchi’itik u yùumilo’ob.
3. Le pàalalo’ob ku yáalkabo’obo’ he’e u lúubulo’obe’.
4. Tene’ uts tin wich mehen pàalal ku báaxalo’ob.
5. Teche’ uts ta wich nikte’ ku lòolankil.
6. A’al ti’ le chàan xch’úupal ku k’àay ka talak waye’.
7. K’éek’en ku páam lu’ume’ ku ts’a’abal hunxéet’ máaskab sùum tu ni’.

 

EJERCICIOS

Escribe 10 oraciones con la partícula ku

Ejemplos de oraciones con la partícula máax.

1. Tene’ tin wilah máax kìims le k’éek’eno’.
2. In tàata’e’ tu konah u yotoch, ba’ale’ ma’ in wòohel máax mani’.
3. In wòohel máax ti ta si’iah a wàal.
4. In wòohel máax chuyik a nòok’.
5. Ma’ in wòohel máax k’uch ta wotochi’.
6. In wòohel máax líis t’àan tin wóolal ba’ale’ ma’ tin wa’alik ti’ mix máak.
7. Tin wilah máax t’ok le nikte’o’, chéen ma’ tin wa’alik.
8. In kìike’ bin meyah Ho’, ba’ale’ ma’ in wòohel máax yiknali.
9. Ma’ in wòohel máax ku mèen k’áan waye’.
10. Ma’ in k’ahóol máaxo’ob le ku xíimbateno’ob ho’olheako’, le bèetik tin ch’a’ah sàahkil.

 

EJERCICIOS

Escribe 10 oraciones con la partícula máax

Ejemplo de oraciones con máakalmáak .

1. Ya’ab hats’uts’ ch’íich’o’ob tin wotoch, tin wóotah in tàastech huntúul le chàan ch’íich’o’, ba’ale’ ma’ in wòohel máakalmáak uts ta wichi’.
2. Ma’ in wòohel máakalmáak le xch’úupal k’àaynaho’.
3. Tin wilah máakalmáak ti’ te’ex, u k’áat u hàant ya’ax abal.

 

Escribe 10 oraciones con la partícula máakalmáak

Los pronombres relativos ba’ax, máax, máakalmáak se usan también como interrogativos.

 

Ejemplos:

1. ¿Ba’ax ka wilik te’ ka’analo’ h Juàan?
2. ¿Ba’ax ka konik?
3. ¿Ba’ax meyahil ku bèetik a watàan?
4. ¿Ba’ax ta manah a hàant behla’e’?
5. ¿Ba’ax tu ch’a’ah le pàal te’ mayeko’?
6. ¿Ba’ax a k’áati’, a’ale’h?
7. ¿Ba’ax ku yúuchul tech?
8. ¿Ba’ax ku bèetik ch’íich’o’ob?
9. ¿Ba’ax ka bisik ta páawo.?
10. ¿Ba’ax ta tàasah a koneh.?
11. ¿Máax le ch’úupal ku k’àayo’?
12. ¿Máax lúub tu k’àan?
13. ¿Máax ti’ ta konah wàah?
14. ¿Máax le ku tsikbal yéetel hJose’o’?
15. ¿Máax ku ts’àak waye’?
16. ¿Máax t’àanah yéetel máasewáal?
17. ¿Máakalmáak le pàal sahak ti’ ch’o’o?
18. ¿Máakalmáak ti’ te’ex u yòohel k’àay wa óok’ot?

 

Los pronombres indefinidos en maya son los siguientes:

Mixmáak
Wa máax
He’ máaxake’
Mixba’al
Ya’ab
Buka’ah
Hunp’íit

Adverbios de tiempo

Behlae’
Ho’olhe’
Kauhe’
Sáamal
Ka’abe
Oxeh
Ma’ sáame’
Hunsúutuk
Ka’alikil
Uchi’
Mix bik’ìin
Túun
Kex
Huntìich’
Sáansamal
Ka’ach úuchi

 

Ejemplo de oraciones con pronombres indefinidos y adverbios de tiempo

1. Ho’olheake’ binen ta wotoch màan nikte’, ba’ale mix máak núuk in t’àan.
2. Kauheak ts’o’ok u bèel xInèes, tin tukultah yàan u sèen chu’upul u nahil k’uhe’. Ku k’uchul u tsi’isilil le ts’o’okol belo’, chéen wa máax kuch yu’ub le mìisa’o’.
3. Sáamale’ yàan in t’oxik hanal ti’ he’ máaxak ka xi’ik tin wotoche’.
4. Tene’ mix ba’al in wòohel in bèeteh, le bèetik mina’anten meyah.
5. Ma’ sáame’, t’a’anah u kìik xIrma, tu ya’alah ka a’alak to’on wa k k’áat k man ch’uhuk wàah. Tin wa’alah ka u tàas ya’ab wàah u konto’on.

 

EJERCICIOS

1.- Subraya los adverbios de tiempo y encierra en un círculo los pronombres indefinidos.

2.- Escribe 10 oraciones como el ejemplo anterior.


TSIKBÀAL
(Diálogo)

MARIA: ¿Tu’ux a tàal XInèes?
INES: Tàalen in man huntúul k’éek’en.
MARIA: Beyxan in na’ tu manah huntúul k’éek’en ho’olheak.
INES: Ba’ax uláak’ u k’áat u man in na’e, huntúul mìis.
MARIA:¿Ba’axten u k’áat u man mìis?
INES: Tumen hach yàan ch’o’ tin wotoch.
MARIA: Tene’ hach sahaken ti’ le ch’o’, ¿kux tèech?
INES: Ma’ sahaken ti’ ch’o’i. U’uyeh x María, ¿tu’ux bin a tàatah?
MARIA: Bin tu yotoch in suku’un u man huntúul pèek’.
INES: Ts’o’ok u bin u ch’a’a huntúul tin wotoche’, yàanto’on kantúul mehen pèek’.
MARIA: Ma’ in wòoheli’, wa ka a wa’alten ka’ache’, ts’o’ok in wohéeltik yàan mehen pèek’ ta wotoche’.
INES: Wa u k’áat huntúule’ ka talak u ch’a’e.
MARIA: Dyos bo’otik XInés, he’e in wa’alik ti’e.

 

EJERCICIOS

Contesta en maya las siguientes preguntas

1.- ¿Ba’ax tu manah xInes?
2.- ¿Ba’ax tu manah u tàatah xMaría
3.- ¿Máax sahak ti ch’o’?
4.- ¿Ba’ax u k’áat u man u na’ xInes?
5.- ¿Ba’axten u k’áat u man mìis?
6.- ¿Máax otoch bin u tàatah xMaría?

 

Conjuga los siguientes verbos en el presente habitual y presente actual

Presente habitual Presente actual
Kin màan pèek’ Tin màan kàax
Compro perro Estoy comprando gallina

 

Siguiente




Regresar
  © Universidad Autónoma de Yucatán
Centro de Investigaciones Regionales "Dr. Hideyo Noguchi"
Unidad de Ciencias Sociales
Dirección General de Desarrollo Académico